Sen

V období socialismu panoval sen o propojení výroby s uměním, aby byl kultivován československý občan. Stát dokonce začlenil účast designérů na výrobě do jedné z pětiletek. Vzniklo několik podniků, které měly pozitivně ovlivňovat kvalitu výrobků vycházejících z národních podniků a sdružovali proto designéry, tehdy nazývané průmyslovými, nebo tvarovými výtvarníky. 


V roce 1965 tak byl dostavěn projekt „humanistického bydlení“ v Praze na Invalidovně. Myšlenkou autorů bylo vytvořit nejen kvalitní prostředí pro život, ale také byty, které by se díky posuvným interiérovým příčkám vyvíjely podle potřeb jejich obyvatel. Již v roce 1961 vznikla v dokončených bytech výstava interiérového zařízení. Některé byty byly vybaveny nábytkem, který vznikl pro tento projekt v dílnách ÚBOK, byl subtilní, variabilní a mobilní, aby se i on mohl měnit podle potřeb obyvatel. V dalších bytech byl nábytek Montisektorový a v poslední části bytů klasický, sektorový nábytkem výrobních podniků.

Výstava měla obrovský úspěch a shlédlo jí přes 75 tisíc návštěvníků. Jiným, bohužel nerealizovaným projektem uvolněných 60. let, bylo sídliště exotického názvu Etarea, které mělo vzniknout na jižním okraji Prahy. Projekt skončil prezentací na Světové výstavě v Montrealu v roce 1967. Toto město mělo mnohé technické inovace, jako je rozvoz zboží systémem podobným potrubní poště. Mělo naplánovanou také veškerou občanskou a kulturní vybavenost, aby nevzniklo jen sídliště, ale plnohodnotné, pohodlné město pro moderní člověka.